Historie cigarety a její zdravotní rizika

Cigarety a jejich historie sahá až hluboko do minulosti. Západní lidé objevili nikotin společně s objevem Ameriky. Jako první se ale kouřili doutníky nebo dýmky. Cigarety na scénu vstupují poprvé až na přelomu 17 a 18 století. V současné době je roční spotřeba cigaret více než 5,5 miliardy kusů. Na světě je více než 1,1 miliardy kuřáků. To je téměř 1/7 celé populace

Cigarety a historie

Předchůdcem cigarety byl doutník. V Evropě se cigarety objevují až na přelomu 17 a 18 století. Jsou ale doloženy nálezy „cigaret“ už z 9 století, a to ve střední Americe. Tehdy měli cigarety podobu rákosového stébla naplněného drceným tabákem. Mayové a později i Aztékové kouřili cigarety (nebo obecně tabák) při nejrůznějších náboženských obřadech.

Jednou z prvních forem cigarety, byl kukuřičný list naplněný drceným tabákem. V této podobě byly poprvé cigarety představeny i v Evropě v 17 století. Tyto „cigarety“ jsou zaznamenány i na Goyových obrazech. Později se cigarety rozšířily do Francie (od roku 1830). Ve Francii dostali svoje současné jméno „cigarety“. Od roku 1845 pak byly cigarety vyráběny „průmyslově“.

V anglicky mluvících zemích se cigarety rozšířily až po krymské válce (1853 – 1856). Tehdy se britští vojáci seznámili s touto formou požívání nikotinu u tureckých a ruských vojáků. V té době bylo běžné cigarety vyrábět tak, že se tabák balil do starých novin.

Kouření cigaret

První cigarety lidé kouřili podobně, jak tomu byli zvyklí u doutníků. Tedy kuřáci kouř z cigarety pouze nasávali do úst, ale nevdechovali jej do plic. Až později se postupně začalo objevovat vdechování cigaretového kouře až do plic. To bylo i díky tomu, že cigaretový kouř, díky jemnějšímu tabáku, nebyl tak agresivní, jako z doutníků nebo dýmky.

Spotřeba cigaret

Ještě na začátku 20 století nebylo kouření cigaret až tak moc rozšířené. Například v USA tehdy byla roční spotřeba cigaret na jednoho obyvatele „jenom“ 54 cigaret. A méně než 0,5% populace v USA vykouřila za rok více než 100 cigaret. To se ale rychle začalo měnit. Největší rozmach zažívají cigarety v západních zemích po druhé světové válce. Kolem roku 1965 byla například v USA roční spotřeba cigaret 4250 kusů na jednoho obyvatele. To znamená, že v 60 a 70 letech každý obyvatel USA (včetně dětí a kojenců) vykouřil průměrně asi 11 cigaret denně. Kouřili skoro všichni a všude. V restauracích, ve veřejných budovách, v autech, vlacích letadlech. Cigarety tehdy byly všude.

Postupně se ale začínají prosazovat názory na škodlivost kouření. S tím také klesá množství vykouřených cigaret a počet lidí, kteří jsou aktivní kuřáci. V současné době se tak spotřeba cigaret v západních zemích snížila si na ½ toho, jak se kouřilo v době cigaretového vrcholu.

Celosvětově ale spotřeba cigaret příliš neklesá. Zatímco v západních zemích se spotřeba cigaret a počet kuřáků snižuje, v asijských a obecně v rozvojových zemích, spotřeba cigaret naopak roste. Nejvíce cigaret se vykouří v Číně. Zde lidé za rok vykouří více než 1 650 miliard cigaret. V průměru to je ale „jenom“ 1320 cigaret na jednoho Číňana za rok. Rekordmanem v počtu vykouřených cigaret na jednoho obyvatele je například Japonsko. To je v celkovém počtu vykouřených cigaret až na třetím místě (za rok se zde vykouří „jenom“ 328 miliard cigaret). Na jednoho obyvatele ale připadá asi 2600 vykouřených cigaret za rok.

Jak škodí cigarety zdraví

Cigarety, respektive cigaretový tabák obsahuje nikotin, který je návykový. Mnohé studie také prokázaly, že kouření cigaret u těhotných žen způsobuje vrozené vady jejich dětí. Jedná se hlavně o různá tělesná nebo duševní postižení. Je také prokázáno, že každá vykouřená cigareta zkracuje život kuřáka asi o 11 minut. Polovina kuřáků zemře brzy. V průměru každý kuřák ztratí asi 14 let života.

Navíc se prokázalo, že některé aditivní látky, které se přidávají do cigaretového tabáku, obsahují uran, radium, olovo 210, polonium a radon. Tyto radioaktivní látky se ukládají v plicích kuřáka a poškozují jeho zdraví i po tom, co přestane aktivně kouřit.

Dalším velkým zdravotním rizikem kouření cigaret je obsah dehtu a dalších škodlivých látek, které obsahuje kouř z cigaret. Je dokázáno, že cigaretový kouř obsahuje asi 7000 různých chemikálii. Minimálně 100 z těchto chemických látek má prokázané karcinogenní účinky.

Pasivní kouření

Cigarety a kouř z cigaret ale neškodí pouze aktivním kuřákům. Je prokázáno, že i „pouhé“ pasivní kouření, má vážné zdravotní následky. Dlouhodobé pasivní kouření způsobuje stejně, jako aktivní kouření cigaret, rakovinu plic nebo onemocnění srdce. Má se i za to, že pasivní kouření je jedním z příčin infekce horních cest dýchacích. Pasivní kouření má na svědomí astma nebo syndrom náhlého úmrtí kojenců. Navíc se ukazuje, že neexistuje žádná „bezpečná“ hranice pasivního kouření. Je tedy jedno, jestli člověk pracuje jako barman v zakouřeném baru nebo je jenom náhodně, čas od času, vystaven cigaretovému kouři. Třeba na autobusové zastávce. Zdravotní důsledky pasivního kouření mohou být v obou případech úplně stejné. I na pasivní kouření se umírá.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *